Povídka-Bradavice a já

2.Kapitola

15. prosince 2012 v 14:15 | Sarry
Tak, druhá kapitolka k Bradavicím. Na můj styl přibyla docela brzo... No, doufám, že se vám bude líbit
Sarry

1.Kapitola

14. prosince 2012 v 18:20 | Sarry




Jsem Alisha. Je mi 12 let a právě teď jedu Bradvickým expresem do Bradavic (N/A: Kam jinam,
že?). Přestupuju z Krásnohůlek do 2. ročníku.
(Alisha)


Ano, jak už jste si asi stihli všimnout, jsem čarodějka. Mám hůlku, kotlík, čarodějný knížky (N/A: Spolky s čertemS vyplazeným jazykem), a takový ty serepetičky, kterým se říká přísady do lektvarů. Nechutný věci. Jó, už to tak je... ,,...a v tom okamžiku mu mamka jednu ubalila." dopověděl kluk jménem Clark.Všichni se začali smát, tak jsem se ze slušnosti zasmála taky. "Skřííííííííp!" To už jsme na místě? To bylo rychlé. Proč takový vlaky nejezdí i u mudlů (N/A:Protože jsou blbí?) ??? Vždyť v číně maj taky takový rychlíky (N/A:Tak to mění situaci...), tak proč ne u nás?Hm...Zmínila jsem se, že jsem člověk, jehož rodným jazykem není pouze angličtina? Asi ne, že? Tak já vám to povim: Babička s dědou z mamčiny strany jsou američani, zato z tátovy strany jsou to češi. Ale teď už zpátky k Bradavicím. Když jsem vystoupila z vlaku začal nějký poloobr řvát: "Prváci, ke mě!!! A noví žáci taky!!!" Všimla jsem si, že k němu míří spousta děcek. "Tak ti, co dou do prvního ročníku si nastoupjej první, vy co přestupujete, si nastoupíte potom." oznímil nám poloobr (N/A: Klidně bych napsala Hagrid, ale zatim nemůžu). Automatiky jsem si stoupla až dozadu, abych mohla počkat. "Ahoj, ty jsi tu taky nová?" zeptal se mě jeden blonďák. "Jo." Odbyla jsem ho. Ale je hezkej, to se musi nechat.

(ten blonďák- Tom)

"Já jsem Tom PcPhee. A ty?" "Alisha Ceymannová. Jdu do 2. ročníku"
"To je škoda."povzdechl si. Bylo mi jasný, že bude starší než já. "Jo, vidím, že jsi starší. Odhaduju to na... čtvrtý ročník?"
"Jo, jak to víš?" ptá se udiveně. Chlapečku, já nejsem tak blbá..."Je to na tobě vidět." Navíc je o hlavu vyšší než já. A to je co říct. "Ehm, nerad ruším, ale měli byste si nastoupit." ozval se najednou ten poloobr. Vůbec jsme si nevšimli, že už si všichni nastoupili a čuměj na nás. Tom si nastoupil první "Prosím madam." řekl Tom a podal mi ruku"Díky." nastoupila jsem taky. "Bože..." zbrblal ten obr-chlap a vlezl si na jednu z těch mini-loděk. Se divim, že ho to udrží (N/A: Holka, nejspíš nejsi jediná...)."A odkud přestupuješ, smím-li se ptát?" ajaj...začíná se chovat jak vlezdoprdelka. To mi mělo být jasný. "Z Krásnohůlek. Ty?" zeptala jsem se jen tak mimochodem, aby řeč nestála. " Z Kruvalu. Bylo to tam otřesný." ušklíbl se nad tím."hm..." udělala jsem a dál se dívala jen před sebe. Po chvilcej sem uviděla obrovský hrad. Bradavice.

(zlaté Bradavice)

"Wow...ahh...jéé..." ozývalo se z loděk. Něco podobného jsem uslyšela i od svého společníka. Já jse raději zůstala z ticha. Ale stejně jsem byla překvapená. I když jsem už je ve vzpomínkách mého nevlastního bratrance Darca viděla. "Co je s tebou?" zeptal se mě najednou Tom "Jsi nějaká zamlklá." dodal ještě narychlo "Známe se sotva pět minut a už mě posuzuješ." začínám být nepříjemná. Ale jak je vidno, jemu je to jedno. "Už jsem takový." zasmál se a dál už se se mnou nebavil. Když jsme však vstoupili do Velé síně vyhrkl: "Kam se chceš dostat?" "Nevím...asi do Zmijozelu.A ty?" snažila jsem se, aby to znělo co nejlhostejněji. "Asi do Havraspáru." Došli jsme až před učitelský stůl. Profesorka McGonagallová, jak se nám představila u loděk začala vyvolávat žáky k Moudrému klobouku. Pak přišla řada na nás..."Thomas McPhee!" vyzvala McG. Toma za Moudrým kloboukem. Dlouhou minutu si tam poseděl, až jsem začínala mít pocit, že ho klobouk nezařadí. Nakonec byla ale zařazený do Mrzimoru. Vypadal vážně šťastně (N/A: Myšleno ironicky). Tak jsem šla na řadu já. "Aha, takovou hlavu dubovou už jsem tu měli..."

Pokračování příště...
 
 

Reklama